08.Březen 16
Úskalí dobrmaní povahy
Někdy si pokládám otázku co je lepší.....mít dobrmana, který nemusí cizí lidi a cizí psy a nebo dobrmana , který miluje vše živé?
Obě povahy mají svá úskalí. Obě povahy zde popsané mám doma.
Luxa nepotřebuje ke svému spokojenému životu nikoho cizího, miluje jen míček, svého pána a rodinu. Naopak Berkeley má srdce na dlani. S každým by se kamarádila, až to někdy přeháněla. Schválně to píšu v času minulém, protože jsem jí musela naučit, že se venku ke každému hned neletí a neskáče se mu na hlavu.
Dneska jsem si ráno na vás přátelé vzpoměla, když se Berkeley úprkem hnala ke psovi, kterého jsme nikdy neviděli a ona se prostě chtěla kamarádit. Vyhlídnutý kamarád byl na vodítku a kamarádit se vůbec nechtěl...spíš naopak, chtěl Bíbu kousnout a pak se dohaduj s majitelem toho psa, kde se stala chyba. Samozřejmě, že chyba by byla na naší straně a tu díru v kožichu bychom si vlastně zasloužili neboť cizí psi se mají nechat na pokoji že?
A to samé je s lidmi..... mám na mysli Berkeley a lidi.......máme už za sebou nákup pracího prostředku a také jsme již platili jednou čistírnu, neboť si naše Bíba myslela, že paní ve světlém kostýmku a pěkných lodičkách by se mohla kamarádit a mohla by podělit smečku...tak jak to dělá jedna známá co nosí do školky tvrdé rohlíky a tak se vehementně dožadovala svého přídělu tím stylem, že paní měla na lopatkách pěkné dvě psí tlapky....ale věřte, odnaučovat náklonnost ke všemu živému je dost složité a zvládli jsme to jedině přes žrádlo.......
Někdy si pokládám otázku co je lepší.....mít dobrmana, který nemusí cizí lidi a cizí psy a nebo dobrmana , který miluje vše živé?
Obě povahy mají svá úskalí. Obě povahy zde popsané mám doma.
Luxa nepotřebuje ke svému spokojenému životu nikoho cizího, miluje jen míček, svého pána a rodinu. Naopak Berkeley má srdce na dlani. S každým by se kamarádila, až to někdy přeháněla. Schválně to píšu v času minulém, protože jsem jí musela naučit, že se venku ke každému hned neletí a neskáče se mu na hlavu.
Dneska jsem si ráno na vás přátelé vzpoměla, když se Berkeley úprkem hnala ke psovi, kterého jsme nikdy neviděli a ona se prostě chtěla kamarádit. Vyhlídnutý kamarád byl na vodítku a kamarádit se vůbec nechtěl...spíš naopak, chtěl Bíbu kousnout a pak se dohaduj s majitelem toho psa, kde se stala chyba. Samozřejmě, že chyba by byla na naší straně a tu díru v kožichu bychom si vlastně zasloužili neboť cizí psi se mají nechat na pokoji že?
A to samé je s lidmi..... mám na mysli Berkeley a lidi.......máme už za sebou nákup pracího prostředku a také jsme již platili jednou čistírnu, neboť si naše Bíba myslela, že paní ve světlém kostýmku a pěkných lodičkách by se mohla kamarádit a mohla by podělit smečku...tak jak to dělá jedna známá co nosí do školky tvrdé rohlíky a tak se vehementně dožadovala svého přídělu tím stylem, že paní měla na lopatkách pěkné dvě psí tlapky....ale věřte, odnaučovat náklonnost ke všemu živému je dost složité a zvládli jsme to jedině přes žrádlo.......