Mistrovství dobrmanů Rakousko/Linz 2017

Nebyl to vůbec jednoduchý závod, ráno od 3,30 hod na nohou a ulehali jsme do postele po 23,00 hodině

v 5,30 se vyráželo na stopy cca 35 km vzdálené. Očekávala jsem krásnou trávu, jak bylo slíbeno. Asi budu muset všechny učastníky pozvat k nám na jih, aby viděli, co to je krásná tráva. Čekala nás suchá tráva a kopcovité terény. Někteří závodníci - nabubřelí a nepříjemní, někteří milí a přátelští. Naše stopa všechny překvapila. Měli jsme druhou nejlepší stopu závodu a já jsem na Berkeley patřičně pyšná.
Poslušnost se nám nepodařila jak bych si představovala, máme na víc, ale to horko na place bylo vražedné. Největší kámen úrazu byl malý prostor pro aporty přes překážku a áčko. Kdyby se hodnotily aporty do vody, byla by Berkeley jednička a ještě by jako bonus přidala šipku. V aportech musíme změnit metodu, Bíba to v sobě má, jen to umět probudit, ale jak jeden kamarád pejskař dobře říká..pes není stroj, ale živá bytost..
Obrany .... figuranty uvedené v propozicích jsem žádala s velký předstihem o mimořádný trénink, bohužel jeden mi vůbec neodpověděl a druhý mi napsal týden před závodem, že ofiko trénink obran bude zdarma na place v Linzi. Když si vzpomenu na oficiální trénink, musím se v duchu smát. Na tréninku jsme byli my a pán z Tyrolska, který závod vyhrál, jinak nikdo. Plac nepřipraven, na trénink obran přijel jen jeden figurant, který s námi 2x 5 minut potrénoval technickou část. Nakonec tento figurant chytal kontroláky a na první část jsme měli figuranta, kterého Berkeley nikdy neviděla.
Důležité je, že jsme to obě přežily bez úrazu. Největší překvapení pro mě bylo, když vyhlašovali nejlepší stopu, obranu a poslušnost. Pohár za obranu získal Martin Kruiss, za poslušnost Gerhard Umgeher. Pohár za stopu měl dostat Johann Thaler, který získal na stopě 98 bodů, ale jaksi nepatřil do jejich týmu a tak dostal houbelec, pohár zůstal na stole a rakušákům to vůbec nepřišlo trapné.
No nic, nejelo se tam kvůli nějakým cenám. My jsme si ten den užili po svém, přivezli jsme si nové zkušenosti, víme, kde musíme přidat, kde ubrat a doufáme, že to není náš poslední závod.

V září vyrážíme do Německa za novými přáteli. Vybrali jsme si fenku, která by nám měla porodit nové štěňátko do naší chovatelské stanice a jedeme se s ní osobně setkat.