Tato slova poslední dobou používám ve všech pádech, protože jsme začali intenzívně stopovat. Intenzívně pro nás znamená 4x - 5x týdně. Dala jsem si to jako jarní bojový úkol. Bojovku plním 14 dní na 100% a během této doby si myslím, že se holky zlepšily. Výhodou je, že pokud se mi zdá, že něco děláme blbě, konzultuji to po telefonu s Martinem Pejšou a hned odpoledne jeho rady uvedu do reálu. Takhle chceme chodit až do semináře, který je naplánován na 7.června. O kolik procent půjdeme s výkonem dopředu v současné době se ani neodvažuji předpovědět, ale doufám, že to bude na výkonu vidět. Pro Hermínku je tento trénink v těhotenství ideální. Stopujeme na namočené granule a na předmětu dáváme za odměnu masíčko. Protože jsou obě dobrmanky úžasně žravé, stopovaly by i na suchý chleba. Včera jsem neměla vařené maso a tak jsem namazala mezi dva chleby( možná by se spíš hodila slova dva kedry) paštiku, proložila to plátky sýra, rozkrájela na větší kostky. Myslela jsem, že mi sežerou i ruce, jak jim to chutnalo. Díky té žravosti máme velikou výhodu o proti nejedlíkům stopařům.

Tady je pár fotek z mého posledního tréninku s Jixou.

Pak jsem měla fotit já manžela a Hermínku. Technika se proti mě spykla, nebo jsem fakt na fotografování levá, protože se mi povedla jen jedna fotka. Jojo, každý by měl dělat jen to, na co má vlohy a mě pán bůh citem pro fotografii fakt neobdařil. Nebo, že by to bylo fotákem? No jasně to bude fotákem