Dobrman - zdraví a nemoci

Zdraví / nemoci
Příbuzenská plemenitba, která byla v minulosti využívána ke sjednocení exteriéru i povahy, má určitý podíl na objevujících se zdravotních problémech dobrmana.

Dobrman, stejně jako několik desítek plemen, může být postižen očním onemocněním PRA (atrofie sítnice), PHPV (malformace zornice), PHTVL (malformace sklivce) nebo entropiem. Avšak problémy s očima jsou u dobrmanů spíše na ústupu.

Momentálně jsou největším strašákem chovatelů a majitelů dobrmanů srdeční vady (kardiomyopatie) a problémy s páteří (spondylóza – degenerativní onemocnění krční páteře) neboli Wobblerův syndrom.

Je velmi pravděpodobné, že tomu dopomohla výstavní, a tudíž chovatelská podpora tzv. „labutích krků“, kdy standard uvádí, že krk má být nesen zpříma, elegantně a tělo je kvadratické… To vše svádí k přehnanosti.

Spondylóza u dobrmanů je o nesprávném utváření krčních obratlů, což se pak odráží na špatném – nekoordinovaném – pohybu pánevních končetin. Krční spondylopatie je způsobena deformací zpravidla sedmi krčních obratlů. Průzkumem bylo prokázáno skoro 80 % postižených jedinců v populaci dobrmanů (týkalo se to však jen omezené územní oblasti), ale to neznamená, že všichni s tímto následně měli nějaké omezující problémy. Na většině z nich po celou dobu jejich života nebylo poznat jakékoli omezení nebo problémy. U dobrmanů se vyskytuje i výhřez meziobratlové ploténky v oblasti beder nebo zmiňovaných krčních obratlů.

Dobrman je nezřídka postižen demodikózou. To je mikroskopický parazit v kůži, který je zřejmě dědičný. U některých jedinců se projeví, u jiných ne, třebaže se v kůži každého psa tento parazit zpravidla vyskytuje. Ani tomuto plemeni se nevyhýbají různá kožní onemocnění. Setkat se můžeme i s tzv. „lízacím syndromem“, často označovaným i jako „syndrom z nudy“. Objevuje se zejména u nudících se psů a způsobuje, že si pes vylíže určitá místa, zejména na dolní části končetin, tlapkách a meziprstí tak silně, že se vytvoří až mokvající boláky. U psů–samců se může objevit na bradě určitý druh akné. To se léčí zpravidla určitým druhem masti, ale není to onemocnění nijak nebezpečné.

Dále se u dobrmanů můžeme setkat s nedostatečnou funkcí štítné žlázy nebo slinivky či s nedostatkem zinku, což způsobuje pokřivení čelisti (na jedné polovině tlamy se vytváří předkus nebo podkus a na druhé je standardní nůžkový skus), s cukrovkou, se selháním ledvin nebo s problémy se srážlivostí krve – Von Willebrandova nemoc. Problémy se štítnou žlázou a Willebrandova nemoc jsou onemocnění vyskytující se u mnohých plemen.

Stejně jako u jiných velkých plemen, i u dobrmana je potřeba se snažit předcházet možné torzi žaludku. Vyvýšená miska, namočení granulí před podáváním a především klidový režim dvě hodiny po jídle pomohou riziko této akutní příhody břišní snížit. Avšak i přes svou velikost se u tohoto plemene příliš často neobjevuje větší postižení dysplazií.

Dobrmani mají velmi početné vrhy a zpravidla bezproblémové porody. Průměrný počet štěňat je 10.

Povinná vyšetření
Moravskoslezský dobrmann klub uvádí jako povinná zdravotní vyšetření chovných psů a fen pouze vyšetření DKK (dysplazie kyčelního kloubu) s výsledkem max C (2/2) včetně.

Vyšetření je založeno především na RTG snímku, který musí provést a zhodnotit veterinární lékař s patřičnou akreditací. Provádí se po ukončení růstu, tedy minimálně v 16 měsících věku.

Dřívější vyšetření kyčelních kloubů (dokud pes roste) však významně rozšiřuje možnosti léčby případné dysplazie a zvyšuje tak šance na plnohodnotný život.

Pes po některém z chirurgických zákroků řešících dysplazii kyčelních kloubů však není vhodný do chovu.

Doporučená vyšetření
Vhodné je testování chovných psů na neurodegenerativní onemocnění - degenerativní myelopatie (DM). Choroba je zákeřná v tom, že se dědí autosomálně recesivně, tedy existují klinicky naprosto zdraví přenašeči. Nemocné bývá pouze zvíře, které zdědí vlohy pro DM od obou svých rodičů.

Genetickým vyšetřením chovných zvířat je také možné eliminovat z chovu výše zmíněnou von Willebrandovu chorobu (porucha krevní srážlivosti).