Nevím jestli jste se s něčím takovým už někdy setkali. Já to nikdy neviděla, ani o tom neslyšela a kdybych to neviděla na vlastní oči, tak bych tomu snad ani nevěřila. O čem vlastně mluvím? O naší skoro dvouleté dobrmance Jixe, která likviduje polštář za polštářem. Likvidace je možná silné slovo, protože pod tím si spíš představím totální roztrhání a vypreparování zmiňovaného polštářku.
Ona si ho pěkně odnese do pelíšku, vybere si jeden růžek, packama ho pěkně vytvaruje do cecíčku a dudlá a dudlá, až z toho usne. Při dudlání pacičkama masíruje polštářek...no dělá to přesně jako malá štěnátka přisátá k cecíčkům.

Nevíme proč to dělá a ani jsme jí to nikdy nezakazovali. Ba naopak, když nějaký polštář nebyl už k použití, koupili jsme jí jiný. Je fakt, že od té doby co máme Jixu, jsme doma bez polštářků. Nemáme v úmyslu jí to nějak zakazovat, ale občas si pokládám otázku proč to vlastně dělá? Odpověd na tuto otázku zůstane pro nás asi tajemstvím.