Mám dlouhodobé zájemce o štěnátko dobrmana. Strašně touží po fenečce, ale mají trochu obavu, jak se sžije dobrmánek s jejich milovanou kočkou. Tvrdím, že vše závisí na výchově a obrázek je toho důkazem. Hledala jsem dneska nějakou fotku dobrmánka s kočkou. Nakonec jsem našla na stránkách DVIN úžasnou fotku, za kterou autorce Anne Struve moc děkuji.

.....
Při seznamování nenutíme kočku do násilného sblížení, bude se schovávat, syčet na psa a může demonstrovat svou uraženost i několikadenním odchodem z bytu nebo močením a kálením do psího pelíšku, případně pokud jí dojde, kdo za utrpěné příkoří může, i na strategická místa člověka, kterého považuje za viníka (postele, křesla, hromádky šatstva, sporák u hospodyně, dílna u muže aj.).

Kočce je nutno věnovat denně pozornost a hlazení, aby se necítila odstrčená, případně ji dočasně odsunout do teritoria, kde se pes nevyskytuje.

Je až s podivem, kolik legrace si někteří psi užívají s kočkami, není ani výjimečné, když pes adoptuje kotě jako štěně a dokonce jsem slyšela o případu, kdy se irský setr od kočky naučil lézt na stromy a pak pochopil, že třesením větví se dostane k mladým pěnkavkám, o které se s kočkou podělil. Jeho majitelka se dříve domnívala, že si chodí vylepšovat na strom jídelníček ovocem. Pes byl velmi ostražitý a před paničkou tuto zálibu dlouho tajil, což mu usnadňovala i okna, která vedla na druhou stranu domu, takže před tím, než byl spatřen, slyšel cvaknout dveře a zavčas přerušil své rejdy, až ho jednou jeho panička pozorovala ze střechy přímo při činu i s kočkou......