Kupirování ocásků...pro někoho něco normálního, pro mě pěkná řezničina.
Včera jsme na veterině kupírovali ocásky malým dobrmaním miminkům. Rozhodla jsem se, že okupírovat ocásky nenechám všem dobrmánkům. Doma zůstal hnědulka Achninn a pejskové s bílou a červenou šňůrkou. Ostatní to chca nechca museli absolvovat. Držela jsem je, tak vím jak při tom křičeli, musela jsem na to koukat.........No už si pomalu začínám zvykat, že být chovatelkou nejsou jenom radosti a doufám, že mě dohledné době nic horšího nepotká.
Odpoledne jsem si vylepšila náladu vymýšlením venkovního výběhu pro malé dobrmánky. Máme díky baráčku víc variant, ale po vzoru, který jsem viděla u Boženky Ranglové jsem zvolila zastřešenou terasu. Pro mimidobroušky jsme jako venkovní úkryt rozložili naší, málo používanou a konečně dobře využitou klec na psa. Jixa celé moje přípravy z povzdálí sledovala. Byla zvědavá co dělám a hned jak jsem byla hotova, musela vyzkoušet, jak že se tam bude dobrmánkům spát. Asi dobře, protože po zbytek dne se z klece nehla, vyvalovala si tam pupík dobré dvě hodiny.