Tetička Jixa
Jixa se po narození štěňat stala tzv. tetičkou. První den po porodu vůbec nechápala, co ty mrňata u nás dělají. Strašně si je chtěla očichat, ale Hermína jí nedovolila do porodny ani mrknout očkem. Postupem času Hermína zjistila, že jí děti nenechají moc spát a že občas není špatné se jich na chvíli zbavit. A tak po 14 dnech už to u nás vypadalo tak, že tetička byla vzatá od maminy na milost a občas si nějakého dobrmánka mohla olízat a na chviličku si zkusit, jaké to mateřství vlastně je.
Očička jí přitom zářila, že jsem si říkala, jak málo jí stačí ke štěstí. Byla jsem ráda, že se k těm malým tvorečkům chová jako druhá máma. Využila každé situace dostat se do porodní bedny. Hermína jí sice za troufalost pěkně vynadala, ale myslím, že to tetce moc nevadilo.
Dnes je našim dobrmaním miminkům skoro měsíc. Mamina Hermína a tetička Jixa mají už mezi sebou dávno jasno. Hermína nakojí a okamžitě se zdekuje na svojí sedačku v obýváku.
Řeknete si "no to je pěkná máma", ale ona ví, že o děti po dobu do dalšího kojení bude dobře postaráno. Tetička Jixa totiž nejen že kontroluje, jestli štěňátka dobře papají a když se nějaký vzdálí od cecíků, čumákem ho dostrká zpět, ale jakmile máma od štěňátek odejde, pečlivě každého očistí, překontroluje jestli jsou všichni vykakaní a vyčůraní.
Dneska už jsou dobrmánci dost hyperaktivní a když přijde jejich doba na hraní, útočí na tetičku ze všech stran. Já je začala přezdívat Critters, protože už mají zoubky, které jsou jak jehličky. Tetička se do miminkovských her strašně ráda zapojuje a v té chvíli v ní spíš vidím přerostlé štěně. Hermína to jejich skotačení pozoruje ze sedačky s výrazem "teda, že vás to baví".
Dnes ráno v půl páté jsem po kojení vyfotila pár snímků. Dobrmanka, která opečovává mimina je tetička Jixa. Mámu tam nehledejte. Ta vyvaluje "cíci" na gauči. 
Po pravdě se jí ani nedivím, je totiž z těch dětí tak utahaná, že když může hodit šlofíka někde v klidu, neváhá a mizí do klidných zákoutí, kde se Critters dobies na ní nedostanou.