Letošní rok jsme si mysleli, že naše štěnátka tak často jako loni,neuvidíme. Opak je zatím pravdou.
V únoru nás přijel naštívit Apač (Apache Red EQ) a Bruttík(Al Brutt EQ), v březnu jsme pro změnu zajeli na dlouho slibovanou návštěvu za Kingouškem( Achninn Aam EQ) a Kingouškovic rodinou do Staré Boleslavi.



Nemám ráda přepadovky, proto i tato návštěva byla dopředu naplánována na neděli 7.března. Přijeli jsme dopoledne okolo 10,00 hodiny. Než jsme vkročili na královský pozemek, měli Králů (Kingů) krásně upravené na sněhem zasypané zahradě cestičky. Během vítacího ceremoniálu stačila smečka tří dobrmanů a tří jezevčíků práci pana Krále totálně zničit a stačilo jim na to jen pár minut.  Největší radost z našeho příjezdu měl dvouletý jezevčík Vilda, kterého uvidíte i na fotkách z výšlapu. Projevoval radost, že mu přijely konečně nějaké holky a hned si je vybral za svoje nevěsty.
Po kafíčku a štrůdlu jsme všichni vyrazili na procházku. Naše člověčí omladina netušila, že tomu výletu se nedá říkat vycházka, ale tůra, ze které se vrátíme za 5 hodin. No musím říct, že nás Kingů pěkně protáhli boleslavskou přírodou, ještě dneska mě trochu pobolívaly nohy. Martin, který po celou dobu držel v ruce foták a cvakal snímek za snímkem, mi dneska ráno posílal fotky, které pojmenoval "pochod smrti". Né, že by na výšlapu umíral, ale je ještě ted prý k smrti unavený a dlouho se mnou nikam nepojede.



Po návratu nás čekala výborná držťková polévka a svíčková s knedlíkem. Ani pesani nezůstali zkrátka. Na kuchyňské lince na ně čekala flákota z hovězího, která byla spravedlivě rozdělena. Míša nám po obědě ukázala, jak King cvičí na banán, poklábosili jsme hlavně o výcviku a dobrmanech, omladina a celá psí smečka hodila šlofíčka a po páté hodině jsme vyrazili k domovu.
Neděle se nám i Sorbonce a Kim moc líbila. Děkujeme Míšo a Jirko za krásnou neděli a taky za šťastný a spokojený domov, který u vás Kingoušek má.

Na závěr chci vyseknout poklonu jezevčíkovi Vildovi.I když měl občas sníh až po břicho a o proti dobrmanům kraťounké nožičky, vždy byl o několik desítek metrů vpředu a pravidelně  stíhal kontrolovat okolní rajón.



Naběhal z celé psí smečky nejvíce a domů přiběhl s radostným výrazem, jako by žádné kilásky v nohách snad ani neměl....no prostě Vildo jsi pašák......