I v horku je u nás domácí pohodička.

Sice máme zahrádku, ale v tomto horku, kdy na zahradě je hic, přežíváme doma v chládku. Mrňata a velký holky samozřejmě taky. Chlapy si to umí užít po svém...

My se vody nebojíme

V těchto dnech doslova padáme horkem na "hubu". My i našich 10 dobrmanů. A protože naše mimina ještě neznají vodu, dneska jsme je naučili, že voda je sice mokrá a  studená, ale vůbec se jí nemusí bát a taky se jí nebojí. Po odpolední svačince jsem jim čumáčky, záda a packy od mlíčka umyla ve venkovní míse na vodu. Právě proto, že tato miska je velikostně pro bernardýna, vešel se tam každý bez probémů.



Štěňata se po seznámení s vodou cachtala na dvorku ve velké louži.




Po takové koupeli to chtělo uhasit žízeň, ale mamina má štěňat plné zuby, viz.obrázek. Všimněte si jejích vyceněných zubů. No vždyť taky koušou jak pirani.



Jsou to ale šikulové, u mléčného baru to berou na stojáka...hahaha  

Pojďte s námi na snídani.

Pojďte se s námi zúčastnit jedné snídaně u nás na dvorečku. Podává se 750g tvarohu,sáček piškotů a sunárek pro štěňátka. Nápoje - mléko z mobilního mléčného baru. Ti co nejí mléčné výrobky si musí počkat na 11,00 hod., kdy se bude podávat vařené hovězí s rýží a zeleninkou.....
Chtěla jsem vám vyfotit plné mísy, ale štěňata mi nedali šanci. Když mě vidí s kastrolem, věší se mi na kalhoty. Pří konzumaci musím hlídat, aby mi do pekáče moc nelezli, protože pak z nich dostávat ten tvaroh je pěkná votrava. A tak foťák přichází na řadu, až když je po všem.

Nic nám nenechali co? Nejste jediní, kteří by si tu dobrůtku dali. I mamina s tetičkou čekají jestli něco zbyde, ale většinou oblíznou jen prázdný pekáč.
A protože se dobré jídlo musí i dobře zapít, nastupuje mamina s mléčným barem. Všichni už jsou na hrubo očištěni, ale i tak se jim povede zamazat od tvarohu i maminy hlavu.

Po řádném zapití nastupuji já s mokrým hadrem. Otřít těm malým neposedům tlamičku je nadlidský výkon. Co nejde mokrou cestou, po uschnutí vyčesávám. Tuto metodu si štěňátka oblíbila, akorát mi za tu službu uštědří pořádný kousanec do nohy, já to beru jako poděkování za drbání i když to pořádně bolí....
Pak už vymyslet nějakou lumpárnu, asi abych se po té očistě moc nenudila.

Axl si oblíbil lezení do schodů a můžu to říkat stokrát, že tam se lézt nemá. Asi si myslí, že ho tam nenajdu a tím pádem se vyhne kartáčování

V tomto případě se nelekejte, že máme dalšího dobrmánka s oranžovou šňůrkou. Je to Safi (Asafa Powell - bílá šňůrka). Bílý obojek jsem nesehnala a tam Safi nosí oranžový.Společně s Abu (Abuzohar) sedí v pelíšku a koukají nepřítomným pohledem. Asi z přejedení....

Pak už se postupně celá smečka ukládá k dopolednímu spánku.

Až po úplném padnutí do bezvědomí, přenáším štěňata do pelíšku pod střechou.

..........říkáte, že jste se nenajedli? Nic si z toho nedělejte, já taky neměla ani hlt.

Máme nový způsob kojení ! !

Mléčný bar- možnost výběru zlevé i pravé strany.

Pěkně na zádech, k dispozici jsou všechny cecíky. Tetička vše kontroluje z povzdálí. Pejsáci už za mnou chodí, jak housata. Už zjistili, že když mlaskám, tak se mnou jde i pekáč s nějakou dobrotkou. Štěňátka nepapají, ale žerou jak protržený. Váží okolo 3 kg. Zítra podruhé dostanou tu odpornou odčervovací hmotu, to budou zase ksichtíky !

Fotky pořízeny po tvarohové svačince, proto taky tak vypadají

Představuji Vám

Achnínnek a jeho budoucí panička p.Králová z St.Boleslavi.

No není to úžasná dvojka?




Za tyto fotografie děkuji mojí kamarádce  Iloně Králové

Všimněte si, že panička se jmenuje p.Králová, fotografie pořídila I.Králová, název naší chovky má v názvu královnu a Achnínnkovi asi budou doma říkat King(král)

Klubová výstava DKČR v Rychetách.

rozhodčí p. Thomas Becht

Jixa od Dvou lvů získala V1 CAC a titul Klubový vítěz .

Hned po výstavě jsem dávala tuto informaci na stránky. Dnes se ke klubovce ještě jednou vracím, protože mám možnost vám ukázat pár fotografií od  Karka Řežábka CHS RESTLES HEART.

A jak celý den probíhal?
Ráno jsme na výstavu vyráželi (jak jinak) s půlhodinovým zpožděním. V Jižních Čechách pršelo, proto oblečení jsme přizpůsobili vlhkému počasí. V Praze, jako by se počasí na ten den umoudřilo, svítilo sluníčko a dusno bylo k padnutí. Na Rychety jsme dorazili skoro poslední, ale kupodivu včas. Hned po kontrole jsem se šla podívat na připravený kruh a trochu potrénovat před začátkem výstavy.

Do kruhu jsme nastupovali až okolo oběda, proto jsme měli celé dopoledne jak na přátelské popovídání s přáteli, tak jsme se mohli věnovat našim novým páníčkům Áček, kteří přijeli se zájmem se něco na výstavě přiučit. S paní Petrbokovou jsem pohovořila na téma výchova štěňátek, dostala jsem spoustu rad a receptů. Všechny rady od zkušených vítám s otevřenou náručí.

A teď k výstavě. Nastupovali jsme do mezitřídy, kde našim největším konkurentem byla krásná fenka CHRISTA HONEY HOOLIGAN.

Né, že bych ostatní podceňovala, ale i pan rozhodčí to viděl stejným okem jako já a tak nakonec Jixa vyhrála a Christa získala V2 res.CAC, třetí místo obsadila ANABEL ARTEP MORÁVIA.

Tato výhra v mezitřídě nás posunula do dalšího boje o titul klubový vítěz. Bojovali jsme jak lvi, manžel za páskou lákal a já ho z kruhu komandovala. Někdy mi je manžela až líto jaké mu dávám kapky, ale on naštěstí chápe, že je to v zápalu boje a že to tak vlastně nemyslím. Jinak ( až na tyto adrenalínové chvilky) jsme sehraná dvojka.

Rozhodnutí pana rozhodčího, že Jixa získává titul klubový vítěz mě strašně potěšilo.I když to je asi slabé vyjádření mé radosti v tu chvíli, kdy mi rozhodčí podával ruku a jeho zvednutý prst nás označil jako jedničku. Možná bych to přirovnala k teplé čokoládové lázni, kterou jsem nikdy sice nezažila, ale moje představa je taková, že ten pocit blaženosti je asi stejný.

Na finální posuzování o titul BOB nastoupili všichni dobrmani a dobrmanky, kteří získali titul klubový vítěz. Největším favoritem na tento titul byl světový vítěz  HILO VON NEMESIS, který nakonec vyhrál a mi mu dodatečně gratulujeme. Dokonce si tady musím trochu posypat popel na hlavu, protože k mým zvyklostem na výstavě patří pogratulování lepším soupeřům. V tomto případě jsem na to úplně zapoměla....takže gratuluji Hilovi a majiteli dodatečně touto cestou.
Domů do Českých Budějovic jsme přijeli až okolo půlnoci, protože dnešní den byl důvod k oslavě a posezení s lvíčaty u šampáňa jsme nemohli odmítnout.


Všechny fotografie Karka Řežábka z klubové výstavy  zde

Proč mají naši dobrmánci z vrhu "A" právě taková jména ?

Jedna moje kámoška mi po přečtení mých stránek napsala :"Teda, to jsou dost neobvyklá jména štěňátek, co tě k tomu vedlo zrovna dát taková?"
Po pravdě jsem o tom moc nepřemýšlela, zda jsou či nejsou obvyklá. Mým cílem bylo napovědět něco o povaze nebo o chování malinkých dobrmánků. Až teda na Bruttíčka, kterému vybrali jméno páníčci. Pokud Vás to zajímá, jakým způsobem přišel každý náš dobrmánek ke svému jménu, pokračujte ve čtení :

ABUZOHAR (Abu)

zelená šňůrka

Když si dáte do vyhledávače toto jméno, zjistíte, že Abuzohar je anděl čtvrtých nebes  a jeden z andělů luny. Náš Abu je největším pejskem vrhu s moc hezkou hlavičkou. Málokdy jsem ho slyšela pískat hlady, hodně spinkal, ale i hodně jedl. Usnul vždy v takové poloze, že pod sebou měl nějakého brášku, kterého svým tělem doslova přikrýval. Vypadalo to, jako by ho chtěl chránit a proto dostal toto andělské jméno.

AXL ROSE (Axli)

červená šňůrka

Axli dostal jméno podle amerického hardrockového zpěváka, který je mnohými považován za jednoho z nejlepších rockových frontmanů a také je neblaze proslulý svým „běsněním" na pódiu. Náš Axli má hlas jak zvon a je proslulý svým běsnění v porodní bedně. Možná běsnění není zrovna ten nejlepší výraz pro jeho ječení a zoufalé kvílení. Pokud je pěkně napapanej, je to ten nejroztomilejší dobrmánek, ale pouze do doby, než na něj přijde hlad.

ABI EŠU (Keš)

fialová šňůrka

Od první chvíle, kdy se Keš narodil, byl pro mě králem Áčkového vrhu Ebony Queen a proto dostal jméno po babylonském králi Abi Ešu. Abu(zelená šnůrka) má v Kešovi velkého konkurenta co se týká do velikosti. Oba dva jsou, jak říká paní Brožová, mastadonti.

ASAFA POWELL (Asafi)

bílá šňůrka

Asafi je neobyčejně rychlý a hbitý dobrmánek, který je vždy nejdřív u cecíků. Po bedně, ještě když lezl, se pohyboval nepochopitelnou rychlostí, proto dostal jméno po  Asafa Powellovi, fenomenálním jamajském sprinterovi, bývalém držiteli rekordu na 100 metrů.

AKI LADY (Akinka)

žlutá šňůrka

Naše Akinka je jediná fenka, která mi dělá ohromnou radost. Drží statečně krok v boji o cecíky. Její páníček má narozeniny na svátek Aki (podle nějakého psího kalendáře) a protože je to jediná dáma našeho vrhu "A" dostala jméno Aki Lady.

APACHE RED (Apač)

růžová šňůrka

Apač se narodil po prdelce a hlavně nečekaně. Už jsme nepředpokládali, i když jsem poctivě prohmatávala mamině břicho, že by se nějaké štěňátko narodilo a ejhle. Najednou, kde se vzal, tu se vzal, sedmý kluk byl na světě.  Když jsem přemýšlela o jméně pro tohoto dobrmánka, vzpoměla jsem si na úryvek z jedné hry pro děti :"Tichou letní nocí se plíží indián z kmene Apačů, aby pronikl do nepřátelského tábora a zjistil počet jeho bojovníků."
U nás to bylo obdobné : "Brzy ráno se najednou a nečekaně v bedně narodil dobrmánek, aby zjistil počet svých sourozenců"

ACHNINN AAM (Achnin)

hnědý dobrmánek bez šňůrky

Na Achnínnka jsme čekali přes dvě hodiny a možná by to ještě nějakou dobu trvalo, kdybych nezavolala naší chovatelku paní Brožovou, která mi po telefonu dávala instrukce, jak postupovat, aby se porod urychlil. Museli jsme do maminy sáhnout, což mě nedělalo žádný problém, ale ač mám úzké prsty, můj syn Martin má extra dlouhé gynekologické prstíky, které pomohli Achnínkovi na svět. A protože má Martin od malička přezdívku Achninn, dostal hnědulka jméno po něm. ( pro vysvětlení: jako malé žvatlající batole chtěl všechno dělat sám.Pokud jsem mu to neumožnila, řval jak na lesy Achnin Ám,Achnin Ám v překladu - Martin sám,Martin sám)

Tetička Jixa

Jixa se po narození štěňat stala tzv. tetičkou. První den po porodu vůbec nechápala, co ty mrňata u nás dělají. Strašně si je chtěla očichat, ale Hermína jí nedovolila do porodny ani mrknout očkem. Postupem času Hermína zjistila, že jí děti nenechají moc spát a že občas není špatné se jich na chvíli zbavit. A tak po 14 dnech už to u nás vypadalo tak, že tetička byla vzatá od maminy na milost a občas si nějakého dobrmánka mohla olízat a na chviličku si zkusit, jaké to mateřství vlastně je.



Očička jí přitom zářila, že jsem si říkala, jak málo jí stačí ke štěstí. Byla jsem ráda, že se k těm malým tvorečkům chová jako druhá máma. Využila každé situace dostat se do porodní bedny. Hermína jí sice za troufalost pěkně vynadala, ale myslím, že to tetce moc nevadilo.
Dnes je našim dobrmaním miminkům skoro měsíc. Mamina Hermína a tetička Jixa mají už mezi sebou dávno jasno. Hermína nakojí a okamžitě se zdekuje na svojí sedačku v obýváku.



Řeknete si "no to je pěkná máma", ale ona ví, že o děti po dobu do dalšího kojení bude dobře postaráno. Tetička Jixa totiž nejen že kontroluje, jestli štěňátka dobře papají a když se nějaký vzdálí od cecíků, čumákem ho dostrká zpět, ale jakmile máma od štěňátek odejde, pečlivě každého očistí, překontroluje jestli jsou všichni vykakaní a vyčůraní.



Dneska už jsou dobrmánci dost hyperaktivní a když přijde jejich doba na hraní, útočí na tetičku ze všech stran. Já je začala přezdívat Critters, protože už mají zoubky, které jsou jak jehličky. Tetička se do miminkovských her strašně ráda zapojuje a v té chvíli v ní spíš vidím přerostlé štěně. Hermína to jejich skotačení pozoruje ze sedačky s výrazem "teda, že vás to baví".

Dnes ráno v půl páté jsem po kojení vyfotila pár snímků. Dobrmanka, která opečovává mimina je tetička Jixa. Mámu tam nehledejte. Ta vyvaluje "cíci" na gauči.
Po pravdě se jí ani nedivím, je totiž z těch dětí tak utahaná, že když může hodit šlofíka někde v klidu, neváhá a mizí do klidných zákoutí, kde se Critters dobies na ní nedostanou.

fotky zde

Al Brutt Ebony Queen

Bruttíček zůstává v Českých Budějovicích u manželů Stefanových. Manželé čekali na pejska už před porodem.Paní Stefanová totiž před rokem dostala od stromeček plyšového dobrmánka se slibem, že do roka dostane opravdické dobrmaní miminko a tak už se nemůže dočkat dne, kdy půjde Brutt domů. Manželé mají o proti jiným velkou výhodu, že se na Brutta můžou přijít podívat kdykoliv, sledovat jak roste a jak se učí nové a nové věci. Bruttíček už dostal svůj první obojek a doma na něj čeká kompletní výbavička pro štěňátko.


Vidíte jak jim stěstí kouká z očí, když Bruttíčka drží v náručí?

Dneska si naši baby dobrmánci užívali na zahrádce.