5 4 3 2 1

29.Leden 11


Cesta za Gitánem


Konečně jsem se dočkala. Dlouho očekávané hárání, které mělo přijít v prosinci je tady a tak pečlivě od začátku hárání zapisuji každý další započatý den. Deváty den, jen tak pro jistotu, nechávám Kim udělat progesteron. S jakým překvapením přjímám ze sluchátka zprávu, že progesteron je 4,1 a za dva dny prý bude ten správný čas na krytí. Je sobota a tak máme čas v klidu sbalit vše potřebné.
Vyrážíme v sestavě já, Jirka a obědobrmanky v pondělí brzy ráno, protože nás čeká 9 hodin v autě a chceme dorazit k Manfredovi a Roswitě Kurze ještě za světla.

image

Trochu nás převezlo počasí a z neděle na pondělí napadlo 15 cm sněhu a tak cesta v Čechách nejde podle časového plánu. Nám to ale zas tak nevadí, dobrmanky spí a naše krabice zvládla už horší sněhové podmínky.....musím zde odskočit od tématu kvůli vysvětlení, že krabice je naše berlingo. Jednou ho takhle pojmenovala jedna moje kamarádka a tak mu to zůstalo dodnes.
S přechodem přišlo i lepší počasí a čím víc se blížíme do vnitrozemí, tím nám zlepšuje náladu sluníčko.
Absolvujeme po cestě dvě čurací přestávky. Do Warsteinu přijíždíme v půl čtrté a moc vlídně nás počasí nevítá.
thumbthumb
Ubytování máme díky Manfredovi zajištěné, bydlíme v nedalekém penzionu s milou majitelkou.
Progesteron díky té dlouhé cestě místo aby stoupal, tak klesal a tak na krytí je brzy. Ve středu odjíždíme na veterinární kliniku, kde nám paní doktorka sděluje, že správná doba přijde za 2-3 dny.
Máme čas a tak povídáme s Manfredem o stopách. Abych to upřesnila, Manfred povídá, Jirka mi překládá a já jenom souhlasně kývám hlavou. Z povídání přecházíme na praktické ukázky v obýváku. Zajímá mě, jak se šlapou stopy na vrcholových závodech, jakou metodou Manfred učí malá štěňátka, jak by odstraňoval určité zlozvyky psa při stopování, nebo spíš bych to řekla jinak - jak by ostraňoval chyby, které ho psovod (v tomto případě já) blbě naučil, atd.atd.
image

Protože je Manfred stopařský nadšenec, nezůstáváme jen v obýváku u teorie. Máme čas se věnovat stopám i v terénu. Terény jsou sice dost mokrý, první stopu jsme šlapali na poli a nepřeji vám nás vidět,jak jsme vypadali, ale jinak na trávě to šlo.

image

Manfred, když viděl, jak šlapu lomy, spráskl ruce. V Německu se šlapou lomy trochu jinak než mě učili u nás v Čechách a tak jsme tomuto tématu věnovali část jednoho odpoledne.
Tady mi Manfred šlape stopu - 7 úseků a 6 lomů.

image

Manfred na stopě se svojí fenkou Indi.

image

No a to jsme my se Sorbonou. Sorbona leží u posledního předmětu, ale práce jí ještě neskončila. Manfred zastává názor, že stopa nesmí končit předmětem a tak zkoušíme jeho metodu a musím říct, že se mi moc líbí.

image

image

Jestli jste dočetli článek až sem, tak musíte nabýt dojmu, že jsme jeli na nějaký stopařský seminář. Po několikaleté zkušenosti se semináři musím říct, že tento byl jeden  nejlepších. Troufnu si i říct, že nebyl s Manfredem poslední.
Jinak priorita bylo krytí a ten náš den "D" přišel v pátek, kdy jsme bez problému nakryli. Sorbona měla v autě vztek, že si užívá jen Kim a tak se nám pomstila tím, že rozkousala pelech. Můj pohár trpělivosti tímto jejím činem přetekl a tak ještě před odjezdem měříme auto a objednáváme u německé firmy Heyermann do auta hliníkové kennely.
Domů se vrácíme pozdě v noci, na tachometru máme natočíno 1735 km. Jsme sice unavení, ale šťastní, že jsme dorazili v pořádku, že nás ta naše krabice nikde nenechala ma holičkách a hlavně doufáme, že se štěňátkama. Jestli bylo krytí opravdu úspěšné se dozvíme koncem února.

image

14.Leden 11


Tohle počasí fakt nemusím.

Včera jsme ze cvičáku přišli jak největší prasata. Komu to evidentně nevadilo, byly holky. Já je musela vykoupat, vše vyprat a odbahnit. Na koupání se moc netvářily, ale pak vyvalovat pupky na sedačce...to jóó :-).......Myslím, ale že jsme na tom všichni stejně, takže přeji zdárný boj s bahnem !!!!


Na fotkách Kim (Jixa od Dvou lvů) po tréninku poslušnosti, vzadu naše Sorbonka (Hermína Zkanape).

image

image

image

20.Prosinec 10


Axl Rose Ebony Queen.



image

Poslední adventní neděli jsme se Jirkou a holkama jeli podívat na Axla Rose, který je z našeho Áčkového odchovu. Vendulka a Vojta jsou strašně prima a Axl se má u nich jak v bavlnce.

image

Udělali jsme okruh přírodou, Hermína s Axlem lítali po okolí, jen Kim musela na vodítku ( přece jen ta rozřízlá nožka není úplně v pořádku ), ochutnali jsme Vendulky cukroví (peče opravdu skvěle)a k večeru jsme vyrazili k domovu. Další návštěva nás čeká u Apače a Achninna.

01.Prosinec 10


Dilatační kardiomyopatie (DKMP nebo DCM) u dobrmana


DKMP je progresivní (postupně se zhoršující) onemocnění srdečního svalu, které postihuje ve vyšší míře určitá konkrétní plemena a v rámci těchto plemen konkrétní linie nebo rodiny. Příčina primární (idiopatické) DKMP je hlavně genetická (DKPM mohou způsobit i uremie, virové infekce, některé toxiny, hypo i hypertyreóza…).
Uvádí se, že právě dobrman je nejčastěji postiženým plemenem, a to zejména v Americe a Evropě.

Kolektiv lékařů pod vedením Dr. Gerharda Wesse (LMU Mnichov), se snaží najít gen, který je za DKMP u dobrmana přímo odpovědný. Pravděpobně se ale nebude jednat jen o jeden gen. Jen pro srovnání, u lidí s podobným onemocněním je to více než 20 genů, jejichž mutace mohou způsobit DKMP.

Lékaře z Mnichova „předběhla“ Dr. Kate Meurs z
Washington State University, která objevila mutaci genu, odpovědného za vznik DKMP u dobrmana. Začátkem října letošního roku nabídla veřejnosti DNA-test, o který je mezi chovateli z celého světa velký zájem. Test sám je relativně levný, cena za 1 – 4 psy je 60 USD za 1 psa, a při 5 a více psů je cena 51 USD za 1 psa. K testu se posílá buď stěr (kartáčky bezplatně pošlou přímo z kliniky), nebo vzorek krve (0,5 - 1,5 ml ve zkumavkách EDTA).

Podrobné informace o Gen-testu najdete na adrese:
http://www.vetmed.wsu.edu/deptsVCGL/doberman/test.aspx

Výsledky testovaných psů najdete na adrese:
http://www.vetmed.wsu.edu/deptsVCGL/doberman/TestResults.aspx

Uvedené výsledky nejsou kompletní, na seznamu jsou jen ty, ke kterým dal majitel psa souhlas. Majitelé si totiž mohou vybrat, jestli chtějí zveřejnit každý výsledek, nebo např. jen ten negativní.

Příkladně se k Gen-testu postavili majitelé dobrmanů z Finska, kteří poslali vzorky více než 200 psů, a všechny výsledky slíbili zveřejnit na klubových stránkách (v době psaní tohoto článku, nejsou ještě testy hotové):
http://www.sdy.fi/jalostus/Geenitestiosallistujat.pdf


Výsledky Gen-testu, jsou následující:

Negativní výsledek: znamená, že pes není nositelem v současné době jediné známé mutace, způsobující DKMP. Neznamená to však, že by nemohl DKMP onemocnět, a je potřeba i nadále provádět potřebná vyšetření (Holter + Echo).

Pozitivní výsledek: ne u všech pozitivních jedinců se musí nemoc projevit ve vážnější formě, která by vedla až k úmrtí psa. U některých psů může jít pouze o lehkou formu onemocnění, se kterou mohou pohodlně žít, u některých však bude léčba nezbytná.
Je však potřeba velmi důkladně zvážit jejich případné použití v chovu. V tomto okamžiku se ještě neví, jak velké procento psů bude pro uvedenou mutaci pozitivní. Odstranění velkého počtu psů z chovné populace by pro plemeno nemuselo být dobré. Je potřeba myslet i na to, že tito jedinci jsou sice nositeli mutace, ale mají i další důležité „dobré“ geny, které pro chov potřebujeme.

Pozitivní Heterozygotní (1 kopie mutovaného genu + 1 kopie genu bez sledované mutace): všichni pozitivní jedinci by měli být podrobně vyšetřeni (Holter + Echo), a v případě pozitivního nálezu by měla být zahájena léčba. Dospělí jedinci, kteří nevykazují známky DKMP, a mají i další přednosti, by mohli být v chovu použiti, ale pouze s negativními partnery. Nesmí se zapomínat na to, že mutace se může dědit  i přes několik generací. Postupně je potřeba počet jedinců s pozitivní mutací v chovu snižovat.

Pozitivní Homozygotní (2 kopie mutovaného genu):
pokud u takového psa propukne DKMP, jedná se většinou o ten nejhorší typ nemoci. Na takto postižených jedincích by se v žádném případě chovat nemělo!

Dr. Meurs (USA) upozňuje na skutečnost, že uvedený DNA-test, je testem JEDNÉ mutace genu, a ve výzkumu se i nadále pokračuje.

Dr. Wess (D) k tomu uvádí, že i oni pracují v rámci programu financovaného EU na  studii genové mutace, a i oni našli lokus na chromozómu, který onemocnění u dobrmana způsobuje. V současné době pracují na detailech, a doufají, že během pár měsíců budou moci veřejnosti nabídnout i jejich test. V každém případě již nyní mohou prozradit, že se jedná o jinou mutaci genu, než nabízí americký test.
Proto je možné, že se u dobrmana jedná o více mutací, které nemoc způsobují, nebo působí obě mutace společně, a nebo je možné, že dobrmani v Evropě mají jinou mutaci genu, než dobrmani v Americe – na to se bude muset studie dále zaměřit.

Adresa na LMU v Mnichově, kde od roku 2004 probíhá nejrozsáhlejší studie dobrmanů v EU (více než 1000 vyšetřených psů), v rámci které nabízí kompletní vyšetření srdce za pomoci nejmodernějších přístrojů, a pod vedením specializovaných lékařů:

http://www.tierkardiologie.lmu.de/besitzer/dobermann_kardiomyopathie.html

Cena za vyšetření zdravých psů je 120 Euro, psi starší 7 let, a psi nemocní, mají vyšetření ZDARMA! Vyšetření v rámci studie se provádí v úterý a čtvrtek, a je potřeba se asi 2 měsíce předem objednat. Na jeden den si můžete domluvit termín až pro 5 psů.

Vyšetření zahrnuje:
- klinické vyšetření
- krátkodobé EKG
- vyšetření srdce ultrazvukem (nejmodernější přístroj pro zvířata v EU)
- dlouhodobé EKG (24 hodinové vyšetření Holterem)
- odběr krve pro Gen-projekt

Podle jejich dlouhodobé studie je kumulativní prevalence DKMP u dobrmana 58,2 %, a počet postižených psů se s věkem následovně zvyšuje:

1 - 2 roky  =  3,3 %
2 - 4 roky  =  9,9 %
4 - 6 roků  =  12,5 %
6 - 8 roků  =  43,6 %
8 a více let = 44,1 %
                                                             
                                               

elektrody a Holter
image

image

vyholené obdělníčky na těle psa (pro přilepení elektrod)
image

image

připevnění elektrod a Holtera k tělu psa
image

připevnění aparátu na postroj psa
image

image

s Holterem se dá dělat téměř všechno, nesmí se jen namočit
image

image

image

image


zpracovala V.Gschwindl, [email protected]
v přípravě od V.Gschwindl - Genetický test na barvy

23.Listopad 10


Výcvikový víkend na Spáleništi


Výcvikové středisko Svazu záchranných brigád kynologů České republiky Spáleniště se stalo pro naší kynologickou skupinu fantastickým víkendovým azylem.

image

Sešlo se zde tvrdé jádro z letošního letního výcvikového tábora v Lučkovicích. Naše řady rozšířily dvě nové tváře, Míša Kingová s dobrmanem Achninnem a Marta z Plzně, která v prosinci bude mít nové štěńátko od našeho náčelníka.

image

Ubytovací podmínky i celkové zázemí je na Spáleništi super. Naše dobrmaní skupina vyměnila teplý pokoj nad klubovnou za dřevěný srub.


image


Byl sice bez topení, ale naše dobrmanky mohly bydlet s námi a nemuseli jsme je nechávat v autě nebo venkovních odkládačkách. Do pokojů v hlavní budově psi nesmí a srub byl na ubytování se psy přímo zařízen.

pejsci měli svoje vlastní toalety :-)
image

S námi ve srubu bydlela Míša Kingová s Kingem a tříčlenná rodina Jílků z Plzně. Právě rodina Jílků, bydlejíc v levém křídle poznala, co to je mít dobrmana. Sorbona, ač byla po večeři, sežrala Jardovi co bylo k mání a že toho k mání bylo :-). On si chudák v dobré víře nechal otevřený pokoj s tím, že až půjde do hajan, bude mít v pokoji teplíčko (topilo se pouze ve vstupní místnosti). Já nechala holkám otevřeno ze stejného důvodu. Jarda zřejmě přeslechl mojí prosbu!!! ....... všechno, co se dá sežrat, prosím uklidit na horní palandu a tak díky naší Sorboně přišel o dvě štangle salámu, o sýr na stopu a pytel pamlsků. Ta potvůrka měla ten den na kontě již listový koláček s tvarohem, který jsem zapoměla v autě. Kim jako vždy byla hodná, nebo se tak jen tvářila, že ona nic. Nabývám dojmu, že toto naše soutěžení "kdo z koho"  budeme hrát celý náš společný život, kdy Sorbona v nestřeženeném okamžiku, kdy přestanu být ostražitá a zapomenu uklidit vše poživatelné, sežere na co přijde. Teď vypadala jak těsně před porodem......... a ráno nás čekala stopařská zkouška.
Páteční večer dostaly všechny holky volno. Práce v kuchyni padla na chlapy, kteří dostali za úkol naklepat a naložit krkovici na řízky. Chlapi nejen že krájeli,klepali a solili, ale i prováděli řádnou vnitřní dezinfekci.

image

Náš náčelník se pochlapil a v sobotu šest hodin ráno vstal a v klubovně zatopil a tak společnou snídani jsme si mohli všichni vychutnat se vším všudy.
V devět hodin začaly zkoušky.

image

Na zkoušky se přihlásilo 7 psovodů. 5 stopařů, jedno BHčko a jedno IPO-V. Paní rozhodčí jsme porazili v poměru 6:1.

vzájemná gratulace ke splnění zkoušky
image

Po zkouškách se všichni po skupinkách (psovod+dítě+pes nebo psovod+pes) vydali "Po stopách Yetiho".

...toto je šumavský Yety....
image

Stopy Yetiho vedly převážně lesem s několika stanovišti, kdy na každém stanovišti měl psovod udělat nějaký úkol. Pes měl práci až při dostižení Yetiho. Musel psovoda ochránit a Yetiho zneškodnit.

image

V cíli každý psovod střílel za vzduchovky na svůj terč. Dobrou mušku musel každý podpořit velkým panákem slivovice.

náčelník dohlíží na regulérnost soutěže
image

Pánská část měla dobrý trénink, ale některým psovodkám slivovice moc při míření nepomohla. Z naší dobrmaní skupiny byl nejlepší Jirka, což jsme s Míšou předpokládaly.
Po expedici byla obrana s Jirkou Machem,

image

image

image
Jirka běhal, skákal, ukrýval se jehličinách, prostě udělal všechno proto, aby to nás i psy bavilo. Při volných chvílích hopsal na hrazdě a někteří klučíci ho následovali.

image

image
Potom se konala oslava narozenin(v partě byli 3 oslavenci), pivo teklo proudem a řízků bylo, že některým lezly ušima.
V neděli ráno se šlo na stopy a pak se kousalo. Já se ujala smažení druhé várky krkovice a usmažené horké řízky rozdávala k okamžité konzumaci. Milovník řízků Vráťa prohlásil, že by si dal raději nějakou zeleninu, no příště pro ty slabší, co nic nevydrží přibalím nějakou tu mrkvičku :-)
Po obědě se hromadně uklidilo, sbalili jsme saky,paky a ve dvě hodiny jsme předávali areál správci Spáleniště. Povzdechla jsem si, že je škoda, že to hezké vždy tak rychle uteče, ale odjížděli jsme všichni s nadějí, že když ne na jaře, tak na podzim na Expedici "Apalucha 3" se tady opět všichni sejdeme.


Sice všude byly tyto cedulky
image

nám však zvědavost nedala a tak Vám zde můžeme ukázat, kde psi-záchranáři trénují.

image

image

image

image

image
Všichni se mějte krásně a na další společné akci ahóóóóój !!!
Jitka a Jirka Ebony
thumb

18.Říjen 10


Svod a bonitace dobrmanů - Klánovice 16.-17.10.2010



Na svod a bonitaci dobrmanů se přihlásili tři naši dobrmánci z vrhu A, proto jsme naší účast brali jako chovatelskou povinnost. V sobotu na svod přijel King(Achninn Aam E.Q.), Safi(Asafa Powell E.Q). a Akina(Aki Lady E.Q.) Nedělní bonitace se zúčastnil King.

image

Když jsme ráno odjížděli z Jižních Čech, pršelo. Přibalila jsem proto ještě deštníky a náhradní boty a oblečení. Počasí v Klánovicích nás ale příjemně překvapilo. Po dešti ani památka a bylo docela teplo.
Dorazili jsme jako vždy skoro poslední, naši pod dohledem ostatních trénovali výstavní běh, který je pro předvedení velmi důležitý. Naše holky jsem nechala v autě, i když jsem věděla, že nezamhouří oko, budou sedět na předních sedadlech a vyhlížet nás. Vše jsem na víkendový pobyt v Praze měla pěkně zabalené v uzavíratelných taškách, hlavně žrádlo pro psy.
V sobotu na svodu naše chovka dostala pořadová čísla 7.,8.,9., proto jsme měli čas se rozhlédnout, pozdravit s přáteli a seznámit se s Jitkou Konečnou, která má něco přes rok brášku Hermíny - Herdeka Zkanape.

image

O Herdekovi se zmíním později, hlavně o jeho dosavadním strastiplném životě, z kterého ho Jitka vysvobodila.

image

Do kruhu naši nastoupili všichni najednou. Předvedení Kinga a Akiny bylo v naprostém pořádku. Safi se však rozhodl, že prostě běhat nebude a nebude. Darja je na Safiho moc hodná, tak si s ní kluk občas dělá co chce. Zkoušela jsem s ním běhat i já a Safi si pamatuje, že u mě se zlobením nepochodí, ale tentokrát jsem na něj byla i já krátká. Nepodařený běh Safimu trochu zkazil svodový kód a Darja dostala od poradkyně chovu paní Brožové do příště běh zlepšit. Celkové hodnocení vrhu je velmi kladné, akorát nám všichni vyrostli na vrchní míru a to byl tatínek Cliff menší než maminka Hermína. :-)
Výsledek svodu našeho odchovu -
Aki Lady Ebony Queen 5A - ideální kód

image

Achninn Aam Ebony Queen 5C - ideální kód

image

Asafa Powell Ebony Queen 5AI ( I=běh mimochodem)

image

Po nás šlo ještě asi 10 psů, proto jsme se rozhodli vyvenčit naší smečku.
Když jsem otevřela auto, málem mě klepla pepka. Myslela jsem si, že mám všechno pěkně zabalené v uzavíratelných taškách na zip. Hermína při dlouhé chvíli, otevřela tašku s naší svačinou a sežrala 5 krkovičkových řízků s chlebem, pak se pustila do piškotů a při mém příchodu se zrovna chystala žvýkat zmrlé hovězí. Jaká byla v autě sodoma komora, těžko asi popíšu. Opodál se zrovna nějaká skupinka lidí rozplývala nad nějakým dobrmaním miminkem a já tam lítala okolo auta a nadávala. Asi na mě koukali, jako na největší satorii, ale to mě v té chvíli bylo jedno.
Po úklidu auta jsme vyvenčili naše dobrmanky na několik etap, nejdříve s Kingouškem, pak se Safíkem a nakonec se Siránem(Herdekem Zkanape). Společně už to fakt nejde, protože všichni klučíci naše holky milujou a nesnesou u nich žádnou konkurenci.
Svod končil okolo jedné hodiny.
Náš oběd se skládal jen z myšlenky, že byly kdysi nějaké řízky.:lolda:

Odpoledne jsem pro nás a pro Kinga domluvila ve Zdicích obrany (70km od Klánovic) s Jirkou Machem. Obrany proběhly v naprosté pohodě, Jirku naše dobrmanky moc dobře znají a King, i když se s novým figurantem v prvním kole seznamoval, v druhém kole kousal jedna radost a já musím říct, že za tu dobu, co jsem ho naposledy viděla, udělali velký krok vpřed. Z obran jsme se vraceli zpět do Staré Boleslavi, kde na nás v baráčku Kingových čekali jezevčíčci a zbytek královské rodiny. Večer proběhl v poklidu u chlebíčků a spousty kafe. Dobrmani pospávali společně s jezevčíkama, jen Hermína chodila často k míse s vodou a zapíjela dopolední mastnou sváču.

V neděli King s Míšou nastupovali do kruhu na bonitaci jako úplně první. Zvládli měření, vážení,předvedení i střelbu na výbornou s výsledným ideálním bonitačním kodem 5C.

Míše, Ivanovi i Darje ještě jednou moc gratuluji a děkuji za pěkné předvedení. S Míšou a Kingem jsme se nerozloučili nadlouho, protože za pár dní všichni i s dobrmanama odjíždíme na "Expedici Apalucha"

10.Říjen 10

Mimořádně náročný víkend .

image


Tento víkend jsme měli naplánováno více akcí, proto Míša s Kingem a Zelenkovic rodina s Aki přijeli už v sobotu. Sobotní odpoledne jsme náš maraton odstartovali v kadeřnickém salonu, pak následovalo líčení a focení celé party i se psy ve fotoateliéru. Po náročných kreacích u fotografa jsme museli nabrat sílu a poobědvali v grandhotelu Gomel. Musím říct, že díky  úpravám vlasů a speciálním oblekům jsme vybočovali v té chvíli ze společnosti a při odchodu z hotelu skupinka Japonců zůstala paf hlavně nad paní Kingovou. Míša byla bombastická, ale protože je to takové malé překvapení k vánocům, musíte si na fotky ještě pár dní počkat. Po pozdním obědě jsme vyvenčili naše miláčky, navštívili Tyanka,Ivetu a jejich Al Brutta Ebony Queen a domu jsme dorazili okolo osmé. Přijela kamarádka Vlaďka se svými Extraeliťáky a povídalo se a povídalo skoro do jedné hodiny.
Ráno, i když nás čekala účast na budějovické výstavě, jsme si udělali pohodičku. V 7,00 hod jsem v náručí držela 6 vstupáků a katalogů a v půl osmé jsme všichni u snídaně študovali, co že nás čeká tentokrát za konkurenci. Na výstavu jsme přijeli až na desátou hodinu, někteří už z výstavy odjížděli a tak jsme našli super místa na parkování. Výstava pod vedením pana rozhodčího šla jak na drátkách, až nás fofr, s kterým posuzoval zaháněl do ouzkých, protože jsme byli někdy totálně něpřipraveni a vbíhali do kruhu opravdu na poslední chvíli. Já jsem nevěděla co dřív, jestli pomoct při předvedení Áček, nebo se věnovat čekatelům na štěňátka od Kim, či si připravit Hermínu do kruhu. Nakonec jsme všechno zvládli na jedničku. Ivanovi a Míše ještě jednou gratuluji k získaným titulům a před naší Hermínou, která ukončila tento rok nejen s úspěchem pracovním, ale i získala v Budějkách titul CACIB, smekám. Za jiných okolností bych napsala, že jí  za tu celoroční dřinu koupím něco nej..., ale v podstatě nevím co, protože se obě dobrmanky mají jak "prasátka v žitě". No zajdeme zítra do naší pekárny na nějaký kelímek s jogurtovým obsahem, z toho mají obě vždycky ohromnou radost........
Po výstavě se nekončilo. Protože se na výstavu přišla podívat i Darja a Asafa Powell Ebony Queen, využili jsme toho. V klidné části výstavního areálu trojice Achninn, Aki Lady a Asafa potrénovali běh a postoj na svod dorostu dobrmanů, který nás čeká příští týden. Stihli jsme ještě prohlídnout stánky a závěrečnou přehlídku nejlepších. Zítra se docela těším do práce, že si konečně odpočinu a na konci týdne budu zase plná elánu do dalších společných akcí. Čekatelům na štěňátka - Petře, Hubertovi,Majce,Zuzce a Žanetce se moc omlouvám, že jsem se vám moc nevěnovala. Příště to určitě napravím...slibuji..

pár fotek z výstavy  >>> zde

29.Září 10


Dobrman - pro mě je to nejkrásnější plemeno na světě.


26.Září 10


Mistrovství republiky ve výkovu dobrmanů 2010.


Je to tři  týdny, co se konalo Mistrovství ve výkonu dobrmanů v Jihlavě. Chtěla bych se pár větami vrátit k MR , protože cítím určitý dluh k rodině, k přátelů a k lidem, kteří pravidelně na naše stránky chodí.

Protože jsem to v Jihlavě neznala, čekala jsem stadion a tribuny. Jaké to bylo milé překvapení, když jsme dorazili s Jirkou a holkama na náš první trénink a před námi se otevřel  krásný cvičák u řeky se stálými maketami, s pěkným zázemím pro diváky, psovody i psy.

V pátek byl oficiální trénink v areálu vyhlášen od tří hodin. Vyrážíme směr Jihlava o dvě hodiny dřív než bylo třeba. V duchu si říkám,.......... hlavně nebýt poslední, moje tajné přání je splnit IPO3.Máme možnost si v klidu potrénovat, nakoupit proviant,ubytovat  se v nedalekém penzionu Kačaba a vyzkoušet místní kačabáckou kuchyni .  Od penzionu na cvičák to je, co by kamenem dohodil, pro nás i psy bylo ubytování snad to nejlepší co kdo mohl mít......
Večerní losování pro nás nebylo moc štastné, šla jsem losovat jako předposlední. Na stole na mě čekala už jen 6 nebo 9. Sáhla jsem hned z kraje na pytlík s granulemi, který měl ze spodu přidělené číslo 6. Prekérka….....jdeme při poslušnosti nejdříve na  odložení..... no co se dá dělat.

Šlo se spát brzy, Jirka a holky usnuli hned, já se do půlnoci převracela. Když už jsem konečně usnula,tak se mi zdálo,jak jsme vybouchly na stopě…. Ráno nás v kačabácké kuchyni čekal hemenex a posilující kafe, které jsem po tak mizerné noci opravdu potřebovala.
Už týden před závodem jsem se začala potýkat s Hermíny faleškou, ráno v den závodu se jí spustilo mlíko. Vypadala jak mlékárna a do závodního psa měla opravdu daleko .
image
Hodila jsem holkám pár granulí do misky.  Se  šestkou na prsou a se psem ,který by mohl dělat reklamu na nějaký ten mléčný výrobek jsme všichni nasedli do našeho auta a vyrazili na stopy s myšlenkou……snad toho moc nepokazíme a když jo, tak zítra chleba dražší nebude……

Když přišla naše skupina na řadu, losovalo se znovu pořadí. Číslo, které jsem si vytáhla mi určilo, že půjdeme úplně poslední.  Terény se mi moc líbily. Na stopě jsem Hermíně věřila, není zvyklá lajdačit, jen ty předměty…… Týden před závodem jsem na táboře dělala SchH2. Na stopě jsme si vysloužily 78 bodů bez předmětů. Byla jsem tenkrát z toho jak opařená, že Hermína, která má v tréninku 100% předměty se mi nad předmětem při zkoušce zastavila, ohlídla se a když se nic nedělo, tak se zase rozešla. Paní rozhodčí mi tenkrát radila, co a jak udělat, když mi tohle fena při zkoušce udělá……jak se mi ta rada za týden hodila.
image
S mírným mravenčením okolo žaludku jsme po hlášení vyrazily na stopu. Hned na prvním úseku mi potvůrka zopakovala označení předmětu ve stoje. Tentokrát jsem na nic nečekala,  hodila šňůru a spěchala k předmětu. Výborně ……zvládla jsem to.  Hodila jsem na Hermínu  vyčítavé oko, co to zase předvádí, ale ta se tvářila, jako bychom to trénovaly odjakživa. Lom si Hermína trochu ověřila, ale hned se chytla, svižně zdolala druhý úsek. Druhý lom se lámal přesně na myší díře. Hermi si čuchla do díry, zjistila, že by bylo zábavné si ulovit nějakou tu myšku. Nervy jsem měla na pochodu. Možná jsem měla počkat, že se zase rozejde, ale ona je lovec každým coulem a tak jsem raději přišla o bod za povel „stopa“, než riskovat, že úplně skončíme.  Ostatní úseky a lomy jsme zvládly na jedničku, druhý předmět jsme měly za 0, protože jsem asi nebyla dost pohotová a Hermína se mi po označení ve stoje rozešla. Na posledním předmětu jsem čekala, co si na mě holka vymyslí. Opět označení ve stoje, na nic jsem nečekala. Předmět nám byl uznán…hurááááá…..Celkové bodové hodnocení 83. Sen z noci se nevyplnil, jen Tonda Jun se divil, proč tak blbě učím psa označovat předměty. Vypadalo to opravdu, jako  kdybychom to měli takhle natrénovaný…hahaha.

image
Rychle se vracíme na cvičák, abych se stihla pozdravit s přáteli, kteří přijeli extra kvůli nám fandit a psychicky podporovat. Protože nastupuji na poslušnost až odpoledne okolo 14 hodiny, odvážím dobrmaní holky do penzionu, aby si ty dvě hodinky stihly odpočinout. Hermína se mi zdá nějaká unavenější.

Před nástupem na poslušnost jsem upozorněna, že fena, která s námi nastupuje na plac se ráda pere…..bezva…. Nástup a hlášení proběhlo bez problémů, my jdeme na odložení, druhý psovod na poslušnost. Já na Hermínu po celou dobu odložení nevidím, Jirka svým zvednutým palcem mi naznačuje, že Hermína leží, jak přibitá. Je mi horko, jsem zvědavá jak se Hermi vydrží v tomto počasí soustředit…… Chůze ušla, umíme o dost lepší. Všechna tři odložení se nám povedla. Začínala jsem být v pohodě, že už to nějak doklepeme. Doklepaly, ale zapoměla jsem dodržet 3 vteřiny u všech aportů a při vysílačce mě prý pes vůbec neslyšel a běžel až k řece…..takže nula za vysílačku a celkově 78 bodů. Měla bych jásat, že postupujeme se splněným limitem, ale spíš se ve mně zvedá vztek na sebe, že jsem to při poslušnosti řádně zvorala.
image
Na obrany jsme nastupovaly ve tři hodiny. Hermína  prověřuje všechny makety dobře. Vyštěkání je ze začátku plynulé, ale při mém příchodu dělá velké pauzy. Odvolání z makety máme za sebou. Při útěku a přepadu koukám jak z jara, co to s Hermínou je? Nic moc zákusy..….Zadní doprovod jsme zvládly v pořádku, přepad a boční doprovod…….no jsem ráda,že to máme za sebou.
image
Ještě kontrolák na figuranta, kterého jsem ještě nikdy neměla čest na place potkat. Do konce jsme to nějak obě ustály, ale celkový dojem z obran nebyl nic moc. Vůbec jsem Hermínu nepoznávala, ale prošly jsme díky Hermíny srdíčku a z placu odcházíme se 78 body. Ještě mi nedochází, že máme IPO3jku. Mě se spíš ulevuje, že to všechno máme ten den za sebou.

Zbytek dne chci strávit v poklidu, výsledky ostatních mě přestaly zajímat, jdu si v klidu vychutnat pohodičku mezi své přátele a známé. Někdo mě chytá venku za ruku a gratuluje, k pátému místu. Divím se…..jsme pátí? Běžím se podívat na výsledkovou listinu a opravdu u mého jména je pětka. Tak to jsem opravdu nečekala.  Mám radost a běžím to sdělit Hermíně, která chrupe na zadních sedačkách v autě. Hermííííí jsme pátíííííí. Kouká na mě, jako když jsem se právě zbláznila, choulí se do klubíčka a pokračuje ve spánku.
image

image
Co říct na závěr?
Závod se mi moc líbil a chtěla bych smeknout před všemi, kteří se o takový krásný závod zasloužili. Chtěla bych poděkovat Frantovi Matějkovi, figurantům, rozhodčím i kladečům a všem ostatním pomocníkům.
Chtěla bych taky moc poděkovat manželovi za zázemí, které by mi mohla leckterá holka-psovodka závidět.
Děkuji Míše, Evičce a Ivanovi, že mi přijeli fandit………….
Děkuji Peťovi za pomoc při tréninku……….
Děkuji všem přátelům, za poslané gratulace a za to, že jste nám drželi na dálku palečky…….
Na závěr děkuji mojí dobrmance Hermíně……..ptáte se za co? Až doma jsem si uvědomila, že Hermína musela na závod nastupovat strašně unavená. Na táboře v Lučkovicích se 6 dní v kuse stopovalo, cvičilo a kousalo bez jediného odpočinkového dne. Tento maraton jsme ukončily zkouškou SchH2…v den zkoušky zbývalo do závodu 6 dní. Musely jsme na stopu s pamlskami, jednou si zakousat, projet si poslušnost. Odpočívat nebylo kdy. Po republice Hermína dva dny nevylezla z pelechu, ani když se připravovalo žrádlo. Už jsem myslela, že je nějaká nemocná, ale nebyla. Dostala 14 dní „voraz“ a dneska už je to  zase holka, jakou znám.
Náš trénink nekončí, máme co zdokonalovat a pokud zdraví a okolnosti dovolí, uvidíme se příští rok na dalším Mistrovství republiky…………………………….
image

21.Září 10


VS Stopařů FH2 Č.Budějovice  18. a 19.9.2010



Ve dnech 18. – 19.9 2010 pořádala naše ZKO Planá České Budějovice ve spolupráci se ZKO Litvínovická
VÝBĚROVÝ ZÁVOD NA MČR A MS STOPAŘŮ.
Tohoto závodu se zúčastnilo v každém dni 8 psovodů se svými psy.
Já společně s kámoškou Lucií, Veronikou a Petrou jsme měly na starosti žaludky a veškerou pohodu závodníků. Občas jsem nechávala holky tak trochu na holičkách, protože jsem zmizela na nástup závodníků a sledovala s napětím jejich stopu. V sobotu jsem vydržela až do konce a nebylo čeho litovat. Na poslední na stopu nastoupila  mistryně světa paní Irena Zemanová s Kájou od Hradu Lipky. Jejich stopu všichni sledovali se zatajeným dechem. 98 bodů říkají vše.
V neděli nastupovaly hned dvě horké favoritky. Obě psovodky jsou z Českých Budějovic a tak jsem na to patřičně pyšná, že první a druhé místo zůstalo doma.

image

Výsledky najdete zde.
Já nejvíc mačkala palečky, když šla na stopu moje kamarádka Petra. Možná se mi zastavil i na chvíli tep, nebo že by to byla fibrilace?? Né to je blbost, ale měla jsem takovou trému a počítala se staženým hrdlem každý zalehnutý předmět a nemohla se dočkat toho posledního sedmého. Minuty se vlekly, ale nakonec stopičku Amanda vystřihla jedna radost a 98 bodů a druhé místo bylo doma.
image
Ze závodu mám úžasné zážitky a beru to jako hozenou rukavici na zdolání této stopařské zkoušky. Nebude to asi hned, ale určitě se s oběma holkama o tuto stopařskou zkoušku pokusím.

Pro nezasvědcené kopíruji ze zkušebního řádu
Zkouška psa stopaře 2.stupně (FH2)

Stáří psa minimálně 20 měsíců. Maximální počet bodů je 100, minimální je 70 bodů.

Stopa (max. 100 bodů)
Stopa cizí, 2000 kroků dlouhá, minimálně 180 minut stará, se sedmi lomy, z nichž alespoň dva jsou ostré a na stopě je jeden oblouk o poloměru 10-15 m.  Na stopě je sedm předmětů položených podle pokynů rozhodčího s tím, že 1.předmět může být položen nejdříve po 250 krocích, poslední předmět stopu ukončuje a předměty se nesmí pokládat v blízkosti lomů nebo přímo na lomy. Stopa je nejméně 2x křížená cizí osobou (odlišnou od kladeče) 30 minut před uvedením psa na stopu. Nášlap stopy je na ploše 20x20 m. Tato plocha je v rozích spodní strany čtverce označena kolíky.   Časový limit pro vypracování stopy je 40 minut.

5 4 3 2 1